Naďa Kotršová

Její herecký rejstřík byl široký a sahal od hrdinných vlastenek, přes komediální venkovanky až k dramatickým postavám městských paniček. Zdaleka nejlépe si ale vedla v klasickém repertoáru, kde mohla uplatnit svou oduševnělost i atraktivní zjev: zazářila například jako Marie Stuartovna (1957), Alžběta z Valois (Don Carlos, 1958), Turandot (1961) nebo Helena Gloryová (R.U.R., 1958). Její silnou stránkou byly i mikroportréty nevšedních žen, jako byla třeba Lilly Belle (Divná paní Svageová, 1975), Sofia Ingatievna Turusinová (I chytrák se spálí, 1983) nebo Šarlota (Višňový sad, 1984).

Kromě menších úloh ve filmu (VÝHYBKA, 1963, KEBY SOM MAL DIEVČA, 1976, TEREZA, 1976, V MESTE PLNOM DÁŽDNIKOV, 1989) stála Naďa Kotršová u zrodu vůbec první inscenace v bratislavské televizi, kterou byla v roce 1956 HÁJNIKOVA ŽENA. V televizním médiu se pak pravidelně objevovala takřka třicet let. Od poloviny 90.let prožívá Naďa Kotšová zasloužený comeback a je čím dál častěji objektem filmové kamery. Nejprve natočila několik reklam (mj. s režisérem F.A. Brabcem), a pak si ji na castingu na Slovensku vyhlédla i Alice Nellis pro svůj VÝLET.

Naďa Kotršová o postavě babičky

Rodinnou posádku doplňuje babička, kterou ztělesnila vitální slovenská herečka Naďa Kotršová. Babička je milá, spíše nekomplikovaná bytost, jejíž hlavní problém spočívá v tom, že často nechápe, co její okolí vlastně prožívá. O to víc je samozřejmě zvědavější a snaží se všelijak nenápadně sondovat ´terén´. Chce ovšem vždycky zůstat příjemná a i v kritických chvílích hodlá šířit dobrou náladu. Ne vždy se jí to daří, ale vždycky se o to - někdy naivně a trochu komicky - opět pokusí. Cesta do rodného Nového Mesta nad Váhom je však pro babičku zároveň osudovou poutí. Stará paní možná podvědomě cítí, že se ocitla na své poslední cestě, říká Naďa Kotršová.

Také Naďu Kotršovou čekala výrazná fyzická proměna. Svižná a štíhlá dáma se na režisérčin pokyn musela před kamerou šourat a hrbit. Maskérky Nadě zrušily její elegantní sestřih a z přirozeně černých vlasů vytvořily šedou změť. Kostymérky pak čekal nelehký úkol schovat Nadinu pěknou, sportem výborně udržovanou postavu do volných důchodcovských hábitů. To vše, společně s Nadinou letitou hereckou zkušeností, vytvořilo z občas dojemně legrační "Valdy" důležitou figuru v celém příběhu. Menej